Změny v dražebním zákonu 2025
Právní řád rozlišuje soukromoprávní dražbu, kterou známe spíše pod pojmem aukce a veřejnosprávní dražbu, kterou upravuje zákon o dražbách. Pojmy aukce a dražba jsou běžně vnímána jako synonyma. Z právního hlediska jde však o odlišné instituty. Na aukce nejsou kladené takové požadavky jako na veřejné dražby.
Rozdíl mezi aukcí a dražbou
Jedním z hlavních rozdílů je, že v případě aukce si vlastník věci volí vítěze. A nemusí to být nutně osoba, která učinila nejvyšší nabídku. U dražby je vydražitelem vždy osoba, která nabídla nejvyšší částku.
Nový zákon o veřejných dražbách
Od 1. ledna 2025 je účinný zákon č. 250/2023 Sb. o veřejných dražbách, který přináší změnu pro všechny subjekty, které se zabývají dražbami. Tedy pro pořadatele i účastníky. Novinky se týkají například realitních kanceláří, které dříve prováděly aukce podle občanského zákoníku. Nový zákon totiž přinesl novou definici veřejných dražeb.
Co by měl přinést nový zákon?
Podporu elektronizace dražebního procesu.
Veřejné dražby by měly být jednodušší, rychlejší a také levnější.
Vznikla centrální evidence veřejných dražeb.
Zákon se vztahuje i na aukce, které byly dříve mimo režim zákona o veřejných dražbách.
Jak to bylo dříve a jak zní nová definice?
Dosud byly veřejné dražby regulované starým zákonem č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách a aukce probíhaly podle občanského zákoníku. Nový zákon pravidla pro dražby a aukce sjednocuje. Jakékoliv jednání, které naplní novou definici dražby bude podléhat pravidlům veřejné dražby. Podle nového zákona je veřejnou dražbou dražba, při které se dražebník obrací na předem neurčený okruh osob na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek za účelem uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě s osobou, který za určených podmínek podá nejlepší nabídku.
Co to znamená v praxi? Pokud bude realitní kancelář nebo kdokoliv jiný pořádat dražbu nebo aukci s neomezeným a předem neurčeným okruhem osob, musí postupovat podle nového znění zákona o veřejných dražbách. Pokud však půjde o aukci s předem vybranými zájemci, nebude se na to zákon vztahovat. V takovém případě lze postupovat jako doposud.
Nutno dodat, že kritériem veřejné dražby je uzavřít smlouvu kupní nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Nový zákon neupravuje dražby, které by směřovaly k uzavření jiných smluv, jako jsou třeba nájemní smlouvy.
Smlouva o provedení dražby
Veřejnou dražbu je možné udělat jen na základě smlouvy o provedení veřejné dražby. Ta by měla být uzavřena mezi dražebníkem a osobou, která je oprávněná převést vlastnické právo k předmětu dražby nebo předmět dražby zpeněžit. Smlouva musí být sepsaná písemně, v případě movité věci jsou pak vyžadované úředně ověřené podpisy. Zákon stanovuje i údaje, které ve smlouvě musí být uvedené.
Kdo je dražebník
Podle zákona o veřejných dražbách je dražebníkem nově ten, kdo jako podnikatel provádí veřejnou dražbu. Provádění veřejných dražeb je posuzované podle občanského zákoníku a osoba, která při provádění dražeb naplní definici podnikatele, tak bude automaticky považována za dražebníka a bude mít povinnost postupovat podle dražebního zákona. Z definice dražebíka pak vyplývá, že zákon se nebude vztahovat na jednorázové dražby. V takových případech totiž nejsou naplněné znaky podnikání. Hovoříme o dražbách na kulturních akcích nebo charitativních akcích.
Povinnosti dražebníka:
Musí být v centrální evidenci veřejných dražeb.
Musí být pojištěný pro případ vzniku povinnosti nahradit škodu.
Má povinnost vést seznam účastníků dražby.
Měl by mít zavedený zvláštní účet pro peněžní prostředky z dražeb. Neplatí to pro odměnu dražebníka a úhradu nákladů na dražby.
Centrální evidence dražeb
Dražby mohou být klasické nebo elektronické. Nově je zavedena centrální evidence dražeb, kterou spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Evidence je přístupná veřejně a obsahuje informace o dražebních a dražbách.